Výstavy

Výstavy u nás mají dlouholetou tradici. Zvláště pak v moravské metropoli Brně, kde se první výstava všech plemen psů konala už v roce 1923.
Tyto akce nejsou jen přehlídkou krásných psů, ale také chovatelských výsledků, úspěchů i neúspěchů. Tady můžeme vidět, kterým směrem se chov psích plemen ubírá. Jakou má úroveň, která plemena jsou v „módě“ nebo jakému typu psů v určitém plemeni je nyní na výstavách dávaná přednost.
Rozhodčí zde nejdříve posuzuje mezi sebou jedince téhož plemene (zvlášť psy a feny), kteří jsou rozděleni do různých tříd. Později vítězové plemen a skupin soupeří mezi sebou o nejkrásnějšího psa celé výstavy. Probíhají tady také různé soutěže – nejlepší chovatelská skupina, nejlepší pár psů a jiné.
Úkolem vystavovatele je zase při posuzování v kruhu co nejlépe předvést psa v pohybu i ve výstavním postoji tak, aby vynikly jeho přednosti a jeho menší vady nebyly moc viditelné. Velmi záleží na chování psa v kruhu. Někteří rozhodčí si také všímají, jak se chovají psi i jejich majitelé mimo kruh. Proto by se měli mít vystavovatelé vždy na pozoru a chovat se kulturně po celou dobu výstavy. Aby se pak nestalo, že zvítězil méně kvalitní pes jen proto, že byl lépe předvedený a vychovaný. Naopak hrubé zacházení se psem není přípustné a vystavovatel může být za toto chování i vykázán z kruhu bez posouzení.
Výstavy mohou také provázet různé akce – ukázky výcviku psů (agility, záchranářský a služební výcvik, práce v zápřahu, tanec se psem), přednášky a soutěže i pro děti, prodej krmiv, potřeb pro psy a jiné.
Kromě organizátorů, rozhodčích, vystavovatelů a hlavně jejich psů patří neoddělitelně k této „události“ i návštěvníci. Ti dotvářejí celkovou atmosféru, a příjemné chování vystavovatelů a jejich kamarádů dokážou ocenit.

Příprava na výstavu
O tom, jestli budete v budoucnu svého psa vystavovat, či nikoli byste měli být rozhodnuti ještě předtím, než si jej pořídíte. Zkušený a seriózní chovatel je schopen vybrat vám štěně s dobrými výstavními předpoklady. Pokud jste v tomto směru začátečník, doporučujeme navštívit několik výstav bez psa, jako pozorovatel. Sledujte bedlivě, co se děje v kruhu a čerpejte zkušenosti. Na výstavě je pes hodnocen v pohybu i klidu. Je potřeba naučit jej chůzi a běhu u nohy s vodítkem, pes musí být vámi výborně ovladatelný. Naučte jej také výstavnímu postoji, začněte již od štěněte, vyžaduje to mnoho trpělivosti. Pes si také musí navyknout na doteky cizí osoby, neboť rozhodčí kontroluje také stav chrupu. Nejen krásný vzhled, ale také výborné chování je předpokladem pro dobré umístění vašeho psa na výstavě. Pamatujte, že svého psa musíte mít během posuzování stále pod kontrolou.

Oblastní a krajské
- tyto výstavy se konají venku za každého počasí a návštěvníci s tím musí také počítat. Vzhledem k prostředí se organizují od jara do podzimu. Jsou vhodné zejména pro začínající vystavovatele a začínající výstavní psy nebo štěňata. Je zde i nejvhodnější prostředí pro navázání kontaktů mezi vystavovateli, chovateli nebo budoucími majiteli pejsků. Protože se zde nebojuje o tak vysoké tituly jako na vyšších typech výstav, vystavovatelé jsou k zájemcům o vybrané plemeno vstřícnější, a rádi se s nimi o chovu daného plemene pobaví. Vzhledem k velikosti akce zde není k vidění tolik plemen, proto se musí náročnější návštěvník vydat na některou z větších výstav.

Národní
- jsou to výstavy již vyššího typu, a podle ročního období se mohou konat v uzavřených prostorách (například haly určené přímo k vystavování, sportovní haly a stadiony) nebo také venku. Zpravidla je část výstavních kruhů umístěných uvnitř a část venku. Konkurence je tady již větší, ale zkušený vystavovatel sem může přihlásit i psa „nováčka“, pokud už zná jeho reakce a kvality.

Mezinárodní 
- i na těchto výstavách jsou výstavní kruhy umístěné v halách i venku – pokud to umožní roční období. Konkurence psů je zde vysoká, protože se sem sjíždí vystavovatelé se svými krasavci i z okolních zemí. Mezinárodních i národních výstav se pořádá každoročně v různých státech několik, a některé již mají dlouholetou tradici.

Světová a evropská
- sem se již sjíždí ze všech zemí se svými vystavovateli ti nejlepší jedinci – většinou už šampióni. Konkurence je zde velmi vysoká, ale v počtu přihlášených jedinců jednotlivých plemen přibližně srovnatelná s velkou klubovou výstavou. Tady se už také můžeme setkat s handlery – profesionálními „předváděči“ psů. Světová či evropská výstava se koná v kalendářním roce vždy jen jedna a země se pro organizování této významné akce obměňují.

Klubové
- tyto výstavy pořádají chovatelské kluby, které sdružují majitele a chovatele jednotlivých plemen. V jednom klubu může být sdruženo i více plemen, výstava je pak pestřejší. Na těchto výstavách se sejde mnohem více jedinců stejného plemene. Zúčastnit se jich mohou i vystavovatelé ze zahraničí, proto bývá konkurence velká. Tyto výstavy se mohou konat na úrovni oblastních, krajských, národních nebo i světových výstav. Někdy jsou spojené i s jinými akcemi – například svody mladých, bonitace, soutěže ve výkonu.

Speciální
- zde se také setkávají jedinci téhož plemene většinou na úrovni oblastních a krajských výstav. I zde je nutné počítat s určitou konkurencí. Někdy jsou pořádány při krajských a oblastních výstavách.

Setkání jedinců jednoho nebo i více plemen
- ta se konají pod patronací chovatelských klubů, kynologických klubů nebo i jednotlivců. Mohou mít národní i mezinárodní úroveň. Na těchto akcích nadšenci pro své plemeno soutěží v různých disciplínách, předvádí psy před posuzovateli (většinou bez zadávání titulů podle výstavního řádu) nebo si jen povídají o svých miláčcích. Slouží také k propagaci méně známých nebo FCI neuznaných plemen.

Zastoupení plemen na výstavách také určují organizace, které výstavu pořádají. Například oblastní a krajské výstavy organizované pod ČKS (Český kynologický svaz) jsou převážně pro služební plemena nebo u výstav pořádaných ČMKJ (Českomoravská kynologická jednota), jedná-li se o lovecká plemena. Vždy je to uvedeno v pozvánce nebo propozicích na výstavu. Méně zkušený vystavovatel by se měl před přihlášením na výstavu informovat, zda bude posouzeno jeho plemeno, případně pro jaká plemena je výstava určena. Na velkých výstavách (národní, mezinárodní apod.) se už posuzují všechna plemena, proto někdy bývají rozdělené do více dnů. Pozor, i zde existují výjimky – výstavy se mohou konat i pod záštitou jiných organizací než ČMKU (FCI), proto je potřeba znát, pod jakou organizaci klub určeného plemene spadá.

Výchova psa před výstavou
Pro někoho jsou výstavy zábavou, jiný je pokládá za velkou prestiž. A pro někoho jsou nutností, protože je potřebuje k uchovnění svého psa, aby mohl mít potomky s průkazem původu. Ideální je, když výstavy baví majitele i jeho psa. Vždy to tak ale není, a tak musí páneček svému psovi tento pobyt nějak zpříjemnit – věnovat mu více pozornosti, odměňovat jej více pamlsky nebo si s ním na klidnějším místě pohrát třeba s míčkem. Většina psů nepokládá výstavy za tak důležité jako jejich majitelé, a tak jim nezbývá nic jiného, než to tam nějak přetrpět, když už je ten páneček konečně někam vzal. Výstavy jsou vhodné i pro ty, kteří se chystají svého psa uchovnit. Pejsek si tam zvykne na velké množství lidí i psů a na to, že ho prohlíží i cizí lidé. Ať jsme se rozhodli k výchově šampióna nebo nám stačí projít jen několik nutných výstav, měl by se náš pes naučit se slušně chovat v areálu výstavy i ve výstavním kruhu.
Ideální je, pokud celý trénink můžeme sjednotit a zkoušet třeba na kynologickém cvičišti mezi ostatními psy a lidmi, kteří nahrazují rušnou výstavní atmosféru.

Navykání psa na prohlídku.
Výcvik začínáme prohlídkou pejska na známém a klidném místě – v kotci, na dvoře nebo na zahradě. U štěňat a temperamentních jedinců je vhodné začít po vydatné procházce, nemusíme pak s nimi tolik zápasit. Nejdříve zkontrolujeme tetování v uchu (pokud ho tam má). Potom mu odhrneme pysky – tímto se kontroluje skus. Následuje otevření tlamy – jako když rozhodčí kontroluje úplnost chrupu. Pejsek se zpravidla těmto úkonům usilovně brání. Přístup proto musí být důsledný, ale ne hrubý. Pokud budeme denně trénovat, pejsek si rychle zvykne – zvlášť, když ho odměníme pamlskem (pochvala je samozřejmostí). Později můžeme přidat prohlídku celého těla. Pohladíme psa po hřbetě, po končetinách, případně mu postupně zvedáme tlapky. To proto, že hmatovou prohlídku celého těla dělají někteří rozhodčí u dlouhosrstých a silně osrstěných plemen, aby si ověřili stavbu těla. Když se nevycvičený pejsek s tímto na výstavě poprvé setká, může reagovat velmi nečekaně. Psa (samce) pak musíme naučit, aby přiměřeně snesl kontrolu varlat. U trpasličích a malých plemen všechny tyto úkony trénujeme na dostatečně velkém stole, který musí být pevný a povrch nesmí klouzat. Až tyto prohlídky pejsek spolehlivě zvládá, přizveme si na pomoc kamaráda „pejskaře“, který bude dělat „rozhodčího“ a všechny tyto úkony na pejskovi zopakuje. Ideální je, pokud můžeme pozvat méně známého kamaráda, kterého pes již považuje za „cizího“.

Výcvik psa v pohybu.
Na procházkách si někde najdeme klidné místo, kde budeme trénovat pohyb ve výstavním kruhu. Může to být místo v parku, hřiště, volné parkoviště nebo i naše zahrada. Psa tam učíme běhat klusem v kruhu, případně do trojúhelníku nebo v přímce (tedy od rozhodčího a zpět). Vedeme ho po levé straně tak, aby šel uvnitř kruhu. Trénujeme hlavně souhru se psem v tomto rychlém pohybu. Pes musí běžet lehce, radostně, nesmí nás vláčet (což se zejména projeví, když má v kruhu na výstavě před sebou konkurenta). Nesmí se otáčet, radostně skákat, natož napadat psy nebo rozhodčího. Všechny tyto projevy musíme důsledně potlačovat povelem „fuj“ nebo „nesmíš“ a trhnutím vodítka. Záleží na síle osobnosti psa. Potom pokračujeme opět v pohybu, můžeme použít povel „k noze“, „jdeme“, „pěkně“ a podobně. Když se pejskovi do klusu nechce a táhneme ho za sebou jako hříšnou duši, musíme ho tiše, ale radostně povzbuzovat a následně chválit. Případně mu ukážeme jeho oblíbenou hračku. To vše probíhá samozřejmě v klusu.

Nácvik výstavního postoje.
Před nácvikem pejska přiměřeně unavíme – třeba nácvikem pohybu v kruhu. Jakmile je náš pes náležitě vyběhaný, přivedeme ho doprostřed pomyslného kruhu a budeme cvičit výstavní postoj. Pes musí stát klidně, být pozorný, hlavu pěkně zdviženou. Při tom si vypomůžeme pamlskem nebo pískající hračkou. Hrudní končetiny jsou rovnoběžné. U pánevních končetin by měla být jedna z nich nakročená nebo obě rovnoběžné (záleží na zvyklostech daného plemene). Některá plemena se vystavují „volně“ – pes musí umět zůstat stát před rozhodčím v předpisovém postoji bez zásahu majitele (i toto vyžaduje předchozí výcvik, aby pes pochopil, jak má tento postoj vypadat). Jsou však i plemena, která se přímo před rozhodčím do výstavního postoje upravují – „staví“ (majitel při předvádění pejska přidržuje). Výstavní postoj můžeme trénovat denně v různém prostředí i bez předchozího pohybu v kruhu.

Kontakt

Jana Vráblíková
Strmá 2
Šternberk
Tel: 606 520 517
Skype: jana8992

j.vrablikova@volny.cz

maxell
rihanna
Super hoperský eshop za minimální ceny.